Úvaha o kondenzačních plynových kotelnách
Při výběru zdroje tepla je nutné vzít v úvahu celkový stav domu a plánované změny, které by mohly mít na výkon a provoz kotelny zásadní vliv. Mezi tyto vlivy patří zejména to, zda již byla provedena opatření ke snížení tepelné ztráty domu.
Máme na mysli zejména:
- zateplení fasády
- zateplení střechy (například v rámci její opravy)
- výměnu oken
Plánovaný výkon zdroje tepla by měl již počítat alespoň s částí těchto úprav, jak to vyžadují platné evropské direktivy. Začínat modernizací kotelny a nechat spočítat tepelné ztráty domu před zateplením je samozřejmě nesmyslné a nerentabilní.
Dalším nesnadným rozhodnutím je volba konkrétního zdroje tepla - plynového kotle.
Stoupající ceny plynu napovídají, že kotel by měl být kondenzační. Kondenzační technika totiž umožňuje při stejné tepelné pohodě a spotřebě TUV v domě redukovat spotřebu plynu až o 30 % a snížit emise škodlivin NOx a CO až o 70 % oproti konvenčním zdrojům tepla.
Proti tomu ale hovoří argumenty „praktiků" nabízející „osvědčená a levná" klasická řešení, kteří tvrdí, že se funkce kondenzačních kotlů na topných systémech panelových domů nezúročí. Platí totiž, že čím nižší teploty topného systému, tím vyšší využití kondenzačního principu. Při provozu kondenzačního kotle v pracovním režimu teplot 80/60 °C dochází k minimální kondenzaci vodní páry.
Zde je však třeba vzít v úvahu, že:
- i na stávajících topných systémech používaných v panelových domech (92,5/67,5 °C) lze kotle provozovat v kondenzačním režimu až do -1 °C venkovní teploty
- snížením tepelné ztráty domu dojde i ke snížení tepelného spádu topného systému; tím dojde i k výraznému zvýšení stupně využití kondenzačních kotlů, obvykle až do -8 °C venkovní teploty
- kondenzační kotle mají vždy účinnost minimálně 98 %, což je parametr pro klasické kotle nedosažitelný
- kondenzační kotle mají obecně vyšší úroveň svého řízení a regulace, což optimalizuje jejich provoz za všech provozních podmínek, prodlužuje životnost a snižuje spotřebu
- kondenzační kotle splňují veškeré současné i připravované emisní limity a nehrozí tedy komplikace v budoucnosti, kdy se bude silně dbát na snížení emisí skleníkových plynů (třída NOx 5)
Kondenzační kotle jsou proto řešením pro budoucnost.
Kaskádové kotelny
V případě, že se nabízí varianta kaskádové kotelny, která má své nesporné výhody, je třeba řešit další podstatné rozhodnutí, na které si musíme dávat pozor. Tímto parametrem je volba vhodného počtu kotlů do kotelny.
Zde platí, že:
- Pokud je v kotelně 1 kotel a porouchá se, je dům bez tepla - logické, že. Proto bývá voleno do kaskády více kotlů, aby bylo možno rovnoměrně kopírovat ztrátu domu podle venkovních teplot a byla zároveň zajištěna záloha pro případ, že dojde k poruše některého z nich.
- Proti tomu ale naopak stojí fakt, že čím více kotlů, tím více komínů, čerpadel, armatur... a také tím více okolních provozních nákladů nejen za údržbu a servis každého jednoho kotle, ale i za elektrickou energii například pro všechna ta čerpadla instalovaná v každém z nich.
- Mnohem logičtější je volit kotle tak, aby byla kaskáda smysluplná. Jeden je málo, pět je moc a ještě více je technicko-ekonomický nesmysl.
Optimální počet kotlů v kaskádě je 2-4 kusy.
Pokud jsme ve svých úvahách pokročili až k volbě konkrétní konstrukce kondenzačního kotle, je třeba porovnávat mezi parametry nabízených kotlů:
- Výkonový rozsah kotle do kaskády by měl být v rozmezí alespoň 20-100 %, což garantuje výrazné snížení spínacích cyklů a prodloužení životnosti.
- Materiál výměníku kotle. Praxe ukazuje, že nejodolnější jsou trubkové výměníky z nerezové oceli, které nejsou náchylné k elektrokorozi jako jejich hliníkové alternativy.
- Vlastní konstrukce výměníku. Výměníky s malým průměrem trubkovnic trpí zanášením magnetitem a následnými lokálními vary doprovázenými razantním snížením životnosti kotlů. Magnetit vzniká sloučením korozivních součástí z topného systému s vápencem obsaženým v topné vodě. U starších topných systémů panelových domů je efekt vždy zaručen.
- Pracovní ∆T výměníku kotle. Pokud je ∆T menší než 20 °C, přináší to provozní problémy na původních systémech 92,5/67,5 °C, které jsou nejrozšířenější.
Kotel by měl být vybaven nerezovým výměníkem s velkými (oversize) průměry trubkovnic.
Dalším důležitým parametrem je regulace kotlů a jejich kaskády, která musí zaručovat:
- Ekvitermní řízení kaskády kotlů v závislosti na venkovní teplotě.
- Komunikaci mezi kaskádovým regulátorem a jednotlivými kotli v kaskádě.
- Možnost volby časových programů optimální přípravy teplé vody včetně volby programů pro její přípravu.
- Vlastní ochranné funkce kotlů a jejich kaskády.
- Možnost dálkového monitoringu provozu kaskády.
- Kaskáda kotlů by měla být řízena ekvitermím regulačním systémem komunikujícím po sběrnici s kotli v kaskádě.
Po vyhodnocení všech těchto základních parametrů přistoupíme k výběru konkrétní značky kotle, kde posoudíme:
- Nakolik nabídka dodavatele splňuje výše popsané parametry.
- Jaké jsou garance poskytované nejen na kotel, ale na celý systém (regulace, odvody spalin, ohřev vody).
- Jak je zajištěn servis a jaká je jeho technická úroveň.
- Jaké renomé a tradice má výrobce nejen v ČR, ale především ve světě.
- Jakou praxi má výrobce s kondenzační technikou, a to zejména na aplikacích podobných té naší.
- Jaké a zejména jak staré reference může nabídnout.
- Zda jsou reference podloženy konkrétními fakty (náklady na plyn, elektřinu, servis, údržbu).
- Jaká je technická podpora z jeho strany při realizaci.
- Jaká je celková cena zařízení kotelny (nikoliv jednotlivých kotlů).
Při výběru dodavatele zohledníme veškeré dostupné informace a zvážíme smysluplnost případné vyšší pořizovací ceny.
Koho tedy vybereme?
To už záleží na shodě mezi vlastníky. V každém případě je vhodné nechat si udělat nabídky více dodavateli, získat pro jejich objektivní vyhodnocení nezávislého odborníka a nepokoušet se nabízená řešení posuzovat svépomocí bez hlubší znalosti celé problematiky.
Zdeněk Fučík, jednatel společnosti PROCOM BOHEMIA, s.r.o.