23. 01. 2016|

Mikrobiální mikroklima budov (III)

MMR - KONZULTAČNÍ DNY K PROBLEMATICE BYDLENÍ V ROCE 2016

Panel 2013+

IROP – energetické úspory

Nová zelená úsporám

Nová pravidla pro rozúčtování nákladů na teplo a teplou vodu

Trvalo to až neskutečně dlouho, ale konečně máme aktualizovaný předpis, na který netrpělivě čekali všichni vlastníci bytových domů. Doposud platná vyhláška č. 372/2001 Sb. se od ledna 2016 stává minulostí, nově se bude teplo pro jednotlivé jednotky rozpočítávat podle vyhlášky č. 269/2015 Sb.

O změně pravidel pro rozúčtování nákladů na teplo a teplou vodu se diskutuje minimálně tři roky, možná i déle. Po tuto dobu se na Ministerstvu pro místní rozvoj snažili vymyslet takový algoritmus, který by zajistil spravedlivé rozdělení nákladů mezi jednotlivé bytové jednotky napojené na společný rozvod ústředního vytápění a teplé vody.

Úkol opravdu nelehký, protože signály ze spotřebitelského prostředí jasně potvrzovaly, že na straně zákazníků absolutně nebyla a doposud ani není shoda na tom, co si pod pojmem spravedlnost v případě nákladů na vytápění vůbec představovat. Národ se rozdělil na dva tábory, jedna skupina obyvatel bytových domů se permanentně cítí být okrádána skupinou druhou, a druhá naopak tou první. A za tohoto stavu hledejte spravedlnost.

Na jedné straně barikády jsou ti, kteří topí málo K tomu, abyste mohli topit málo, potřebujete především bydlet na tom „správném“ místě v domě. Ideálním je z tohoto pohledu byt, který je z pěti ze šesti možných směrů obklopen jinými byty, nebo alespoň schodišťovým prostorem, ve kterém bývá teplota vždy o několik stupňů vyšší než teplota venku. Vyšší tepelné ztráty má pouze vnější plášť, jehož podíl na obálce uvažovaného bytu však může činit méně než 15 %. Potom úplně stačí, aby trochu zasvítilo sluníčko, zapůsobily nějaké ty vnitřní tepelné zisky, a v bytě docílíte požadovanou teplotu vzduchu, aniž byste potřebovali teplo z otopné soustavy. Postupem času obyvatelé těchto ideálních bytů zjistí, že ani ty vnitřní tepelné zisky nejsou úplně nutné. Vždyť spousta tepla přichází přes dělící konstrukce od sousedů.

Beton má totiž řadu dobrých vlastností, ale tepelně izolační schopnost mezi ně rozhodně nepatří. A z betonu jsou v paneláku jak všechny vodorovné konstrukce, tak většina svislých. Stačí tedy, abyste za zdí měli dostatečně odpovědné sousedy, a funkci radiátorů převezmou vnitřní dělící konstrukce. Potom už jenom zbývá na vypnutá tělesa instalovat poměrové indikátory tepla, jejichž náměry (nebo nenáměry?) vám dodají dostatečnou munici v boji proti všem těm plýtvačům kolem vás, kteří vám to kazí.

Pojďme se podívat na příklad z praxe, na trojpodlažní panelák s devíti bytovými jednotkami, pro který máme k dispozici data za 6 let v období 2006 až 2014. V tabulce č. 1, která přináší průměrné roční teploty v otopném období naměřené v jednotlivých místnostech domu, a z nich vypočtené průměrné teploty pro každý byt, se zaměřte na byt č. 8 v roce 2013. Ten leží na stejném patře mezi byty č. 7 a 9, a přes stropní konstrukci sousedí s o patro níž ležícím bytem č. 5. Odkud bere byt č. 8 teplo je na první pohled jasné. V tabulce č. 2 je potom vidět, jak se to projeví na platbách uvedených bytů.

Zdroj, tabulky a více informací: http://vytapeni.tzb-info.cz/provoz-a-udrzba-vytapeni/13674-nova-pravidla-pro-rozuctovani-nakladu-na-teplo-a-teplou-vodu