Pojistný zámek je lepší než nic

„Momentálně mám sice jenom alarm na garáži za pár korun, nicméně i jen pojistný zámek na vchodové dveře je podle mě lepší než nic. Klidně bych si ale v budoucnu pořídila hodnotnější vybavení, když bude důvod. Pokud budu jezdit mercedesem a budu mít domácí kino, nějaká tisícovka navíc, třeba za kvalitnější alarm, mě nezabije," myslí si studentka Nela Patschová.

Se zabezpečením domu a majetku souvisí i otázka pojištění. „Všechno vychází z částky, na kterou je majetek pojištěný. Rozdíl je jen v limitu, do kterého je možné vyplatit peníze při pojistné události. Například když se dva lidé pojistí na tu samou částku, ale jeden z nich bude mít jenom základní zabezpečení, vyplatí se mu částka jen do výše nastaveného limitu. Jestliže ale druhý bude mít ty stejné podmínky, ovšem narozdíl od prvního si majetek lépe zabezpečí, vyplatí se mu částka do výše ukradených předmětů," vysvětlil mluvčí pojišťovny ČSOB Petr Milata.

Důvod rozdílu je zřejmý. Když je dům chráněn zabezpečovacím systémem, je mnohem menší pravděpodobnost, že pojistná událost skutečně nastane.

V krizi se na zabezpečení šetří

Některé bezpečnostní firmy evidují úpadek poptávky po zabezpečení právě kvůli hospodářské krizi.

„Sice pořád zabezpečujeme, ale krize je cítit. V dnešní době se musí lidi víc ohlížet na peníze, i když cena bezpečnostního zařízení i montáží spadla oproti minulým letem na minimální hranici," uvedl manažer bezpečnostní agentury Astrema Zbyněk Štěrba. Ta se ale podle něj nedá paušalizovat záleží na rozloze domu či bytu, kolik je tam kritických míst.

„Jednotlivá zařízení se od sebe liší i podle rozlohy, lokality a také nároků klienta. Jak si lidé zabezpečí své domácnosti, závisí i na tom, v jaké lokalitě domy stojí a jak moc se jejich obyvatelé cítí být ohroženi. Když klient zařízení opravdu chce, ale je pro něj dražší, jdeme i pod nákupní cenu, což je samozřejmě pro firmu nevýhodné," dodal Štěrba.

V módě jsou designová čidla

Když se lidé pro tuto investici nakonec rozhodnou, většinou pak podle něj chtějí designově uzpůsobená a bezdrátová čidla. U staveb nových domů se pak dělají už přímo rozvody s elektrickým vedením, aby byl zásah do interiéru domu minimální.

Že se zabezpečuje méně, potvrzují i další firmy, nejde však o žádný extrém. „Zájem o zabezpečení je stále, byť tedy menší než dřív. Bezpečnostní systémy se dají pořídit i do deseti tisíc korun, pak se ale musí počítat ještě s cenou za jejich měsíční provoz a za přenos na pult centrální ochrany (PCO), což vyjde klienta na 500 korun za měsíc," řekl obchodní ředitel Marco group Ondřej Trčala.

Lidé mají také podle bezpečnostních agentur zájem více o zabezpečení rodinných domů.

„Jelikož většina našich zákazníků jsou majitelé domů, máme mnohem více práce v době, kdy se staví," podotknul vedoucí PCO v bezpečnostní firmě Systém plus David Polášek.

Jak moc chtějí domácnost chránit a také jakým způsobem, si určují sami majitelé.

Detektory pošlou signál ochrance

„Většinou je zabezpečovací zařízení zakresleno už v projektové dokumentaci. Celý systém se velmi zjednodušeně skládá z detektorů, které vyšlou při poplachu signál do ústředny, a ta následně pošle zprávu na PCO. Dispečer poté vypraví na místo zásahu hlídku, která dům zkontroluje a nahlásí majiteli zprávu o výjezdu," popsal systém Polášek.

Pokud došlo k požáru nebo ke krádeži, zavolá bezpečnostní hlídka případně i policii nebo hasiče.

Policisté podle svého mluvčího tento způsob ochrany majetku vítají. „Každá prevence je dobrá. Pokud jsou zloději profesionálové, tak se většinou dostanou všude. Takových profíků je však menšina," popsal zkušenost mluvčí zlínské policie Petr Jaroš.

Anna Macháčová