V České republice je velká část panelových domů vybavena ocelovými závěsnými balkony. Řada z nich je na hranici životnosti. Největším problém totiž představuje jejich konstrukce - podlaha balkonu tvoří uzavřenou vanu vylitou betonem, mezi beton a ocelovou podlahu proniká dešťová voda a protože nemá kam odtéci, urychluje korozi ocelové podlahy. Další potíž představuje nekvalitní antikorozní ochrana.

Co jsou prefabrikované lodžie?
Komfortnější je prostornější lodžie, která po zasklení může sloužit jako další funkční místnost našeho obydlí. Zároveň se jedná o řešení, jimž lze nahradit stávající závěsné ocelové balkony na panelových obytných domech. Samonosný systém lodžií je v dostatečné míře variabilní, takže respektuje stávající modulovou síť včetně rektifikací nepřesností montáže stávajícího objektu a má i technicky vyřešený tzv. „tepelný most". Lze ho uplatnit u všech panelových objektů s příčným nosným systémem.

Standardně se používají dva typy: PSBK, kdy založení nosných stěnových prvků lodžií spočívá na samostatných základech, a systém B-CH-U, který je pomocí speciálních prvků zavěšen na stávajícím objektu.

Založení na samostatných základech
Protože jsou tyto systémy nejčastěji používány zejména v jihomoravském regionu, o informace jsme požádali Ing. Tomáš Stejskala z brněnského střediska společnosti REVITA G, který nás s tímto systémem seznámil.
Systém PSBK spočívá v založení do země, je běžný a hojně používaný v různých modifikacích co do tvarů a typů. Při něm jde, obecně řečeno, o nově vybudované základy vně objektu, které se většinou osazují na úroveň jeho stávající základové spáry. Projektant může k úkolu přistupovat dvojím způsobem: buď důsledně dilatovat novou konstrukci od stávající, nebo se naopak snažit nové základy přikotvit k základům stávajícího objektu.

Jenže v důsledku konsolidace základové spáry je konstrukce založená na samostatných základech ohrožena nekontrolovaným sedáním. Tento proces trvá velmi dlouho, až několik desítek let.

V jeho důsledku dochází k sekundárním poruchám v místech napojení nových konstrukcí na konstrukce stávající, říká ing. Stejskal. Další nevýhodou založení na samostatných základech jsou poměrně rozsáhlé zemní práce většinou už v blízkosti vzrostlé zeleně a přeložky inženýrských sítí. Téměř vždy se jedná o sdělovací vedení, případně nízké napětí, horší je situace v místech plynových a vodovodních přípojek objektů, které vstupují do technického podlaží hned vedle příčných nosných stěn. V případě přeložek je nutné dodržet příslušné prostorové normy a ochranná pásma, což někdy může být velmi problematické. A aby nebylo potíží dost, může vyvstat i velice nepříjemná situace s pozemky, na nichž by se měly nové základy nacházet: majitel ho například nemusí chtít prodat, ani pověstnou píď, a pokud půdu spravuje Pozemkový fond, je všechno na moc dlouhé lokte.

Zavěšené lodžie
Právě z těchto důvodů vznikl alternativní systém B-CH-U, při němž zemní práce a přeložky zcela odpadnou. Jedná se o zavěšení konstrukce lodžií na stávající objekt s využitím příčných nosných stěn bez zásahu do terénu, pokračuje Tomáš Stejskal. Principielně lze tento způsob charakterizovat jako konzolový, kdy se ke stávajícím příčným nosným stěnám objektu připevní konzoly, na nichž spočívají ostatní lodžie nacházející se nad nimi. Toto výhodné technické řešení ocení zejména stavebníci, kteří by při klasickém způsobu plošného založení do země museli vykupovat pro základy potřebný pozemek, nebo překládat od objektu inženýrské sítě. Šetří jejich čas v územním a stavebním řízení. Přínosem je i možnost založit lodžii v libovolném podlaží, tj. bez nutnosti existence lodžií v nižším podlaží.

To je určitě zajímavý prvek, který lze uplatnit při snaze o zpestření našich sídlišť. Co to znamená pro možnosti výtvarného ztvárnění stávajících objektů panelových domů, si totiž jistě dokáže představit nejen architekt.

Pod přísným dohledem
Oba dva typy nabízejí v běžných podlažích tvarově stejné možnosti. Stěny lze řešit za dodržení určitých statických zásad téměř jakkoli. Jsou na rozdíl od jiných systémů koncipovány jako železobetonové, proto mají menší tloušťku a také hmotnost, což je při konzolovém založení výhodné. Detaily styků běžných stěn jsou provedeny převážně jako kloubové bez vyloučení zachycení části vodorovných sil. Systém kotvení zaručuje přesnost montážních sestav v přísnějších úrovních, než stanovují běžné normy. Zároveň umožňuje vertikální dilataci celého systému lodžií, zejména v důsledku objemových změn závisejících na teplotě.
Veškeré kotvení je i v běžných podlažích prováděno do příčně nosných stěn pomocí závitových tyčí ve speciální chemické maltě. Výstavbu vždy kontroluje autorský dozor projektanta a dozor statika, respektive soudního znalce v oboru statiky, který kontroluje a odsouhlasuje pokračování návazných prací statického charakteru.

Máme na to?
Jenže co taková přestavba stojí, to je vždy velmi důležitá otázka. Co se ceny týče, nelze být zcela konkrétní bez znalosti typu panelového domu: počtu podlaží, četnosti sousedících sloupců a také stavu spodních stěn, vzhledem k osazení kotvících prvků. Další faktor ovlivňující cenu je dostupnost panelového domu pro využití montážního prostředku. U již realizovaných akcí se ale cena pohybovala okolo 60 000 korun za jednu lodžii.