květen 2020|

Společenstvím vlastníků zbývá ještě několik měsíců, aby vložili účetní závěrku za rok 2019 do sbírky listin rejstříkového soudu. Nejpozději tak musí učinit do 12 měsíců od rozvahového dne (podle zákona o veřejných rejstřících však bez zbytečného odkladu), tj. do 31. 12. 2020. Neboť povinností subjektů zapsaných v obchodním rejstříku je každoročně zveřejnit účetní závěrku předáním rejstříkovému soudu. Na úvod je třeba říct, že účetní závěrku tvoří tři části:  

• rozvaha (bilance),
• výkaz zisku a ztráty (dříve výsledovka),
• příloha.

Tyto tři části tvoří nedílný celek účetní závěrky a je tedy potřeba vložit je kompletně do sbírky listin rejstříkového soudu. Při nesplnění povinnosti účetní závěrku zveřejnit hrozí pořádková pokuta 100 000 Kč. Pokud se jedná o opakované porušení této povinnosti, soud vyzve k nápravě a může dokonce přistoupit k zahájení řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací.

Konec roku se už nezadržitelně blíží a tak je na čase trochu zrekapitulovat, co vše jsme letos pro vás připravili, co se nám podařilo a co se nevyvedlo podle našich představ a taky na co se můžete příští rok těšit.

Do roku 2019 jsme vstupovali s celkem 30 naplánovanými semináři, konferencemi či workshopy v Čechách i na Slovensku. Ne vždy však jdou plány tak, jak si je představujeme, a tak jsme nakonec realizovali "pouze" 27 vzdělávacích a osvětových akcí z oblasti bydlení. I to je však pořád úspěšný výsledek. Týdnů máme 53 za rok, tedy to vychází jedna akce co dva týdny.

V České republice lze televizní signál přijímat několika způsoby. V současné době je nejvyužívanější digitální pozemní vysílání pomocí antény ve standardu DVB-T. Od listopadu 2019 se však začnou tyto vysílače postupně vypínat a začne se přecházet na normu označovanou jako DVB-T2. Pro někoho se může jednat jen o drobnou změnu názvu, ale tato drobnost může potrápit nejednu domácnost. Co vše přechod na nový standard obnáší a jaká úskalí vás mohou potkat? Připravili jsme pro vás několik rad a doporučení, jak se případným komplikacím vyhnout.

Jednou ze základních a přirozených lidských potřeb je potřeba bydlet a ve svém obydlí se cítit bezpečně. Již odpradávna se lidé snažili svá obydlí chránit a ani v 21. století není tato situace jiná, s rozvojem technologií se pouze změnily prostředky, které k ochraně využíváme. K stále dokonalejším systémům aktivní ochrany, jakými jsou například zámky a mříže, se přidaly i systémy pasivní ochrany, systémy monitorovací, s jejichž pomocí lze případného pachatele identifikovat. K naplnění tohoto cíle jsou nejčastěji využívány kamerové systémy, které ukládají snímaný obsah na záznamové zařízení. Protože je však z preventivních důvodů nutné prostor monitorovat nepřetržitě, na kamerovém záznamu se objeví všechny osoby, které se v daném prostoru vyskytly, a v drtivé většině případů se nebude jednat o pachatele trestné činnosti. Všechny tyto osoby požívají práva na ochranu soukromí a práva na ochranu osobních údajů. Za jakých podmínek tedy lze kamery k ochraně využít?